Historie kostela

Kostel Nanebevzetí Panny Marie nacházející se na návsi je původně gotický. Ve druhé polovině 16. století byl přestavěn renesančně a po roce 1690 tehdejším majitelem Komorního Hrádku Janem Karlem z Valdštejna z velké části obnoven v barokním slohu. V roce 1762 za vlády knížete Jana Josefa Khevenhüllera–Metsche došlo k obnově a dostavbě věže. V té době byla také přistavěna loď s kaplemi po obou stranách a sklenut presbytář. Na malou čtvercovou loď s hranolovou kaplí na každé straně a věží na straně severní navazuje dlouhý presbytář s obdélnou sakristií na jižní straně. V ose západního průčelí se nachází otevřená předsíň, jejíž průčelí je členěno pilastry a ukončeno volutovým štítem, na kterém stojí barokní sochy svatého Jiří, svatého Františka a svatého Floriána. Sochy jsou datovány rokem 1748. Na severní straně kostela stojí trojpatrová věž s obdélnými okny, krytá barokní bání. Presbytář je klenut valeně se stýkajícími se lunetami oddělenými pásy. Na půlkruhově ukončeném Vítězném oblouku je ve štuku provedeno Zvěstování Panny Marie se znakem rodiny Khevenhüller-Metsch.

Hlavní oltář z doby kolem roku 1715 je sloupkový, v barokním slohu, s obrazem skupiny apoštolů stojících u prázdného Mariina hrobu. Místo nástavce je dřevěná plastika andělů nesoucích Pannu Marii. Po stranách stojí dřevěné sochy sv. Petra, sv. Pavla, sv. Tadeáše a sv. Šimona Judy od sochaře Františka Zelenky. Na severní straně presbytáře stojí sloupkový oltář z roku 1750 s obrazem Pražského Jezulátka. Po stranách Vítězného oblouku stojí vysoké dřevěné sochy svatého Vojtěcha a svatého Prokopa. Na severní straně presbytáře je i barokní kazatelna s reliéfy evangelistů a figurální výzdobou na stříšce. Cínová křtitelnice pochází z roku 1837. Na jižní straně presbytáře je figurální náhorbek Jana z Valdštejna z roku 1546. Mramorový kámen v dlažbě kryje vchod do valdštejnské hrobky. V severní kapli stojí sloupkový oltář s obrazem Kristus jde do Emauz od V. Foerstera z 18. stolení. Po stranách oltáře se na konzolách nacházejí sochy sv. Jana Evangelisty a sv. Antonína Paduánského. V jižní kapli je oltář Svaté rodiny s obrazem od V. Foerstera. Cenná je křížová cesta, dílo akademického malíře Zikmunda Rudla z roku 1906. V rohu zrušeného hřbitova stojí malá márnice. Poblíž kostela stojí fara z roku 1705. Co se o kostelu píše v obecní kronice si můžete přečíst zde.

(www.chocerady.cz)

Zasvěcení kostela

Nanebevzetí Panny Marie

Když Maria, která byla uchráněna od jakékoli poskvrny dědičné viny, dokončila svůj pozemský život, byla s tělem i duší vzata do nebeské slávy a vyvýšena Pánem jako královna všeho tvorstva, aby se dokonaleji připodobnila svému Synu, Pánu pánů a vítězi nad hříchem a smrtí. Nanebevzetí svaté Panny je zvláštní účastí na vzkříšení jejího Syna a předjímá vzkříšení ostatních křesťanů: Ve svém mateřství jsi uchovala panenství, ve své smrti (dosl. usnutí — pozn. překl.) jsi neopustila svět, ó Matko Boží; dosáhla jsi pramene života, ty, která jsi počala živého Boha, a osvobodíš svými modlitbami naše duše od smrti. (srov. Katechismus čl. 963)

S tělem i duší

Nejsvětější Panna Maria byla po skončení svého pozemského života vzata s tělem i duší do nebeské slávy, kde se již podílí na slávě vzkříšení svého Syna, předjímajíc vzkříšení všech údů jeho Těla. (Katechismus čl. 974)